BLOG

Šperky od Amulett v dobrých rukou


...nejen Krále Miroslava

Jistě všichni znáte ten stav, kdy přemýšlíte, jestli to co děláte má nějaký smysl. Tak přesně TEN na mě padl po vypočítání daňového přiznání za cínařinu v loňském roce. Spolu s ním ruku v ruce dorazila klasická depkózní nálada. Naštěstí vím jak na ní...stačí se podívat, kolika z Vás udělal nějaký šperk z mojí dílny radost.

A abych se mohla kochat a radovat tak nějak průběžně, rozhodla jsem se s Vámi o tuhle radost podělit tzv "rostoucím" blogem, který si budu postupně doplňovat..abych se mohla těšit z fotek, které mi posílají nejen fotografky, ale také zákaznice a nevěsty.

Značka Amulett patří v první řadě mým cínovaným výrobkům. Postupem času jsem si našla svojí vlastní cestu a teď už dělám téměř výhradně výraznější šperky jako doplňky ke kostýmům, tiary, čelenky, korunky, nápažníky a velké náhrdelníky.  Drobnější cínařina mě příliš neláká, protože se ráda "rozmáchnu". Jsem šťastná, že si ke mě našly cestu "fantasy" fotografky z celé republiky a že (nejen) pro ně můžu tvořit a vymýšlet neotřelé kousky.  Moc ráda bych Vám jich pár představila.

Děkuji Vám všem za poskytnuté fotky, jsou pro mě důkazem, že to nedělám zbytečně.

První fotoukázka je od Markéty Novákové, troufnu si tvrdit TOP z českýc "Fine art" fotografů. Jsou to dva roky co jsem u téhle skvělé fotografky byla na zimním fotokurzu. V té době jsem opravdu neměla v plánu se do nějakého většího focení pouštět. Jen jsem si přála umět slušně cvaknout své čelenky na živém cíli.. Jenže co čert nechtěl :o) nějak mě to chytlo nebo co..

Další dvě fotky jsou prací fantastické Jany Pechlátové. Těm z Vás, kterým tohle jméno nic neříká, doporučuji navštívit stránky a pokochat se. Všem kdo Jany práci znají, nemusím říkat vůbec nic. Jistě poznali její rukopis na první pohled. Jana brnká přesně na mojí strunu. Divokost, syrovost, emoce, síla, vášeň..všechno co bych jednou chtěla taky umět zachytit.

Kámen na obou čelenkách je můj nejmilovanější Prasiolit. Velmi málo známý kamínek...ale o to kouzelnější

Na další fotografii je docela náročný kousek, kterému stále nemůžu přijít na jméno. Není to ani čelenka, ani koruna, ani tiara..je to vlastně všechno dohromady. Kámen je Labradorit, což je kámen pro všechny čarodějnice, kouzelnice a mágy..tudíž pro něj, jako první jmenovaná, mám taky slabost. Až mě napadne nějaký příhodný název pro tenhle specifický módní doplněk, určitě dám vědět. Měsíční paní vyfotila skvělá a akční Monika Kleinová. Jsem moc ráda, že jsme se potkaly...

a pevně věřím, že to nebylo naposledy...

Tereza Česalová a její zimní fantazie focená před rokem, kdy nebyla na rozdíl od letošní zimy o sníh nouze. Jsem si skoro na sto procent jistá, že kámen je záhněda..ale musím se přiznat, že už si to úplně nevybavuji..možná taky Labradorit.. Každopádně fotky se zvířaty miluji (přiznávám že vyjma fotek s liškami, kde mám většinou pocit, že to v náruči chvilku strpí..ale zrovinka po srsti jim to není.)

Ve vodě při západu slunce fotila Lucie Loučová. Tiara je s Měsíčním kamenem a pár podobných kousků každý rok dělám pro nevěsty, které se nebojí vyčnívat z davu. Koruna je s praskanými korálky.  Za normálních okolností je lepší cínové šperky nemáčet, přeci jen je to bižuterie..ale popravdě při focení se tomu zkrátka nevyhnete. Nicméně pokud cínařinu nepoužíváte jako rekvizitu, doporučuji se s ní nekoupat :o).

Kdybych někdy chtěla udělat ze svých kousků výstavu, určitě bych se musela obrátit na Renatu Pelcovou - Polmovou, od které jsou následující tři vlčí ukázky. Renča má mých kousků jistojistě víc, než kdokoliv jiný včetně mé maličkosti. Moc si vážím toho, že mé šperky kupuje, používá a věřím, že jí přinášejí radost. Na fotkách vidíte Tiarku s Opalitem, Achátem a Labradoritem...s aplikací na tváři.

Ještě bych Vám i sobě ráda připoměla tři krásné nevěsty, které si svůj velký den užily s Amuletími šperky.

Jak jsem psala, tenhle článek je tzv "rostoucí", tudíž jej budu průběžně doplňovat, abych se mohla k fotkám od Vás vracet, když to na mě zase přijde. Díky L.

S paničkou jsme udělaly takovou domluvu. Já jí nechám při "mých" procházkách fotit a ona mě za to nebude zbytečně buzerovat kvůli blbostem. Celkem nám to funguje. Třeba dneska, vyrazili jsme na vodoměrky! Tedy panička si zřejmě myslela, že půjdem ulovit nějakou pěknou fotku a cestou zpátky se stavíme podívat na rybník...ale znáte to. Loveckýmu pudu...