Mé všední odpoledne

11.08.2017

S paničkou jsme udělaly takovou domluvu. Já jí nechám při "mých" procházkách fotit a ona mě za to nebude zbytečně buzerovat kvůli blbostem. Celkem nám to funguje. Třeba dneska, vyrazili jsme na vodoměrky! Tedy panička si zřejmě myslela, že půjdem ulovit nějakou pěknou fotku a cestou zpátky se stavíme podívat na rybník...ale znáte to. Loveckýmu pudu se zkrátka poručit nedá. Ale abych to vzala od začátku. Páníček odjel někam na hraní, tak jsme zůstaly doma samy dvě ženský. Už od oběda jsem po očku pokukovala po dveřích, když konečně někam vyrazíme. Trvalo to ale pěknou dobu a stálo mě to fakt dost nervů a významnejch pohledů, než se panička konečně uráčila zvednout pozadí, připnout vodítko ...a hurá. Klasicky se ještě od branky dvakrát vracela - jednou pro pytlík (protože já zásadně "potřebuju" na takovým pěkným trávníčku před mateřskou školkou) a jednou pro pamlskovník (to je samozřejmě nepostradatelná věc, jednou jsme ho neměly...a byl to pěknej průšvih). Konečně jsme vyrazily. Jak vyjdem ze vrátek - kočka. No to je paráda! Nabrala jsem hnedle tempo a vláčela paničku přes půl našeho maloměsta...ani ten pytlík jsme nestihly použít. Vlála za mnou, marně se snažíc mávat mi před čumákem pamlskama, nebo mě nějak korigovat. V cuku letu jsme byly na louce a já dostala volno. Hnedle jsem vlítla do obilí, protože tam chodívají v noci srnky...(tedy né, že bych snad chtěla nějakou ulovit, jednou na mě jedna vyskočila a já si z toho skoro ucvrnkla. Od tý doby se ke všeobecný spokojenosti orientuju zásadně na lov much a vodoměrek). Ale pěkně to tam po nich voní a kontrola musí být. Najednou, jak se tak prodírám obilím, něco cvaklo a povolilo. Obojek? No to je fuk, asi ho špatně připnula, stejně ho teď nepotřebujem. Obešly jsme pole a panička započala se svými legračími tanečky s foťákem...vopruz!

Tak jsem si jí nevšímala a dál kontrolovala srnčí cestičky...jako bonus mi tam občas nechají nějaký ten bobík. Mňam. Sem tam jsem po očku na paničku mrkla, aby mi náhodou někam nezmizela.


Je dobrý si jí hlídat, protože má sem tam tendenci se mi schovat, jako abych jí pak hledala. To je sice švanda, ale přeci jen mám obavu, aby se mi jednou neztratila. Pak následoval obřad - sedni, lehni, zůstaň (jakože výcvik, aby se udělalo povinnosti zadost)...a pak jsme konečně šly na ty vodoměrky. Do rybníka jsem skočila šíbru a když jsem si vyklepávala vodu z uší, slyším někde za sebou "Ježišmarjá, vždyť je hnusně, co tam zas lezeš", ale já si jejího lamentování nevšímala. Už vím, že když myslí něco hodně vážně, tak to zní úúplně jinak. Co Vám budu povídat, zase to bylo príma. Přeci jen ve mě bude kousek toho ohaře, protože lov je vzrůšo. Sice jsou ty malý potvory dost rychlý, ale tím líp.

Když jsem byla právě v nejlepším, ohlídnu se po paničce a vidím, jak na ní zpoza stromu útočí nebezpečnej drn. Okamžitě jsem vylítla z vody, cestou jsem se bleskově oklepala (samozřejmě hnedle vedle paničky, aby z toho taky něco měla) a nebojácně jsem drn zakousla.Boj to byl vyrovnanej a já neměla s nepřítelem žádný slitování ač mě to stálo hodně sil a nakonec bylo vítězství mé.

Abych o svém úspěchu ujistila i všechny sousedy zahrádkáře, vlekla jsem poraženej drn pěknej kousek cesty. Bohužel kvůli nepřízni počasí moc těch obdivovatelů na cestě nebylo, tak jsem se na to vyprdla a šla ještě očuchat nějakej ten sloupek. Blížili jsme se k místu, kde mě panička vždycky připíná na vodítko a já začala bejt zvědavá, kdy si toho konečně všimne.... Ta byla vykulená, když zjistila, že mě nemá za co připnout. A ještě se mě ptala, kde mám obojek. Udělala jsem nevinný oči, jakože - o čem to mluvíš? Jo obojek, ten je přece někde v obilí. Já vim, taky se mi líbil. Koupila mi ho tady na fleru od L.obo a fakt byl moc príma. Nesmrděl ani po denodenních koupelích a byl dost širokej na to, abych se na něm neškrtila. Není nad ruční práci. Tak jsme šly zpátky na to pole...ale bylo to jak hledat jehlu v kupce sena...respektive obojek v lánu obilí. Marná snaha. Nakonec jsme se vydaly domů bez obojku a já paničce ještě ukázala, že když chci (a jsem dostatečně vylítaná), tak šlapu jak hodinky. Venčení bylo príma. Skóre : 1x ztracenej obojek, 1x cvaklej nějakej cínovanej paniččin výrobek, 0x ulovená vodoměrka, 1x přemoženej drn, 1x ucapkanej pes, 1x mírně naprdlá panička. Takže príma. Mějte se a zas někdy. Vaše Yoko